14.5.2017 Pri návrate z Fatimy pápež František vysvetlil stav otázky Medžugoria
Pri spiatočnom lete z apoštolskej púte do Fatimy pápež František odpovedal pri tlačovej konferencii na otázky novinárov. Za najdôležitejší odkaz svojej púte označil vytúžený pokoj pre svet, pričom potvrdil, že fatimské posolstvo zostáva stále platné a jeho interpretácia, ktorú už Cirkev v minulosti vyjadrila, zostáva bezo zmeny.
Fatima Campos Ferreira z portugalského rozhlasu a televize: Přijel jste do Fatimy jako poutník kanonizovat Františka a Hyacintu u příležitosti stoletého výročí zjevení. Co podle Vás vycházeje z tohoto historického mezníku, zůstává nyní pro církev a celý svět? A potom: Zanedlouho – 24. května – se ve Vatikánu setkáte s prezidentem USA Donaldem Trumpem. Co může očekávat svět od tohoto setkání a co očekáváte Vy?
Papež: „To že je Fatima poselství míru, je zřejmé. Přinesli jej světu tři velcí hlasatelé, kteří měli méně než 13 let, což je zajímavé. Přišel jsem jako poutník, ano. Kanonizace zpočátku na programu nebyla, protože proces ohledně zázraku teprve probíhal. Náhle však došly odborné posudky a všechny byly pozitivní, takže se proces urychlil. Takto se věci sběhly. Pro mne to byla velmi velká radost. Co může očekávat svět? Mír. A o čem budu od nynějška mluvit s kýmkoli? O míru.“
Co zůstává z tohoto historického momentu církvi a světu?
Papež: „Posolstvo pokoja. Chcel by som povedať jednu príhodu, ktorá sa ma dotkla. Ešte pred odletom [do Fatimy] som prijal vedcov z viacerých náboženstiev, ktorí mali odborné stretnutie vo Vatikánskom observatóriu v Castel Gandolfe, vrátane agnostikov a ateistov. Jeden ateista mi povedal: ,Ja som ateista’. Nepovedal mi, akej je národnosti alebo odkiaľ pochádza. Hovoril po anglicky, takže som nevedel a nespýtal som sa ho. ,Chcem vás poprosiť o jednu láskavosť: povedzte kresťanom, aby mali viac radi moslimov,’ povedal. Ide o posolstvo pokoja.“„
A pokud jde o Trumpa?
Papež: (úsměv).
Aura Vistas Miguel z Radia Renascença: Svatosti ve Fatimě jste o sobě mluvil jako o „bíle oděném biskupovi“. Tento výraz pochází z vize třetího fatimského tajemství a býval spojován se sv. Janem Pavlem II. a s mučedníky 20. století. Jaký je význam Vaší identifikace s tímto označením?
Papež: „Ano, stojí to v modlitbě. Tu jsem však nepřipravil já, byla sepsána [fatimskou] svatyní. Také jsem si kladl otázku, proč to řekli? Pokud jde o bílou barvu, je tam taková souvilost. Bíle oděný biskup, Madona oděná v bílém, bělostná nevinnost dětí po křtu.. V té modlitbě je běloba určitou spojnicí. Myslím si – protože jsem ji nepsal já – že se tímto označením snažili literárně vyjádřit touhu po nevinnosti, pokoji. Nevinnost, nepůsobit zlo druhému, nevyvolat válku…“
Je to revize interpretace [fatimského] poselství?
Papež: „Nikoli. Zmíněnou vizi tehdejší kardinál Ratzinger, který byl tehdy prefektem Kongregace pro nauku víry, vysvětlil naprosto jasně.“
Claudio Lavanga z americkej televízie NBC sa na pápeža Františka obrátil s otázkou o jeho blížiacom sa stretnutí s prezidentom Donaldom Trumpom: „Včera ste prosili veriacich, aby zbúrali všetky múry. A predsa, 24. mája sa stretnete s hlavou štátu, čo vyzýva k budovaniu múrov: to trochu protirečí Vaším slovám, a ako sa zdá, má názory a rozhodnutia odlišné od Vás aj v iných otázkach, napr. o nutnosti reagovať proti globálnemu otepľovaniu či ohľadom prijímania migrantov. Pred blížiacim sa stretnutím, aký názor ste si urobili na politiku ktorú doposiaľ presadzuje prezident Trump v týchto otázkach, a čo očakávate od stretnutia s hlavou štátu, ktorá, ako sa zdá, myslí a koná opačne ako Vy?“?
Papež:
Nuž, k prvej otázke – ale môžem odpovedať na obe –: nikdy si nerobím úsudok o niekom bez toho, aby som ho vypočul. Som presvedčený, že to nemám robiť. Počas vzájomného rozhovoru sa veci ukážu: ja poviem, čo si myslím, on povie, čo si myslí. Ale nikdy, nikdy som nemal vôľu posudzovať bez toho, aby som si človeka vypočul. A druhá [otázka] bola, čo si myslím…“
Claudio Lavanga: „Čo si myslíte zvlášť ohľadom tých tém, ako je prijímanie migrantov…“
Pápež František: „Ale toto viete dobre!“
Claudio Lavanga: „Druhá [otázka] teda je, čo očakávate od stretnutia s hlavou štátu, ktorá zmýšľa opačne ako Vy.“
Pápež František: „Vždy sú tu dvere, ktoré nie sú zatvorené. Treba hľadať dvere, ktoré sú aspoň pootvorené, aby sme nimi vošli a hovorili o spoločných veciach a postúpili ďalej. Krok po kroku. Pokoj je dômyselným remeslom: tvorí sa každý deň. Aj priateľstvo medzi ľuďmi, vzájomné poznanie a uznanie je remeslom a tvorí sa každodenne. Úcta k inému, povedať, čo si myslím, ale s rešpektom, kráčať spolu… Každý uvažuje určitým spôsobom. Vysloviť sa, byť veľmi úprimnými v tom, čo si každý myslí.“
Claudio Lavanga: „Myslíte si, že po tomto [stretnutí] zjemní svoje rozhodnutia…?“
Pápež: „Toto je politická kalkulácia, ktorú si ja nedovolím robiť. Ani v náboženskej rovine, ja nie som propagátor (tal. „proselitista“). Ďakujem.“
Elisabetta Piqué z La Nación: Nejprve děkuji za tuto krátkou a intenzivní cestu. Chtěli jsme se vás zeptat. Dnes je sté výročí zjevení Fatimské Panny, ale také významné výročí Vaší životní pouti. Před 25 lety vám nuncius Calabresi řekl, že budete jmenován pomocným biskupem v Buenos Aires, čímž bylo ukončeno Vaše vyhnanství v Cordobě a ve Vašem životě nastala velká změna. Otázka zní, zda jste si nikdy nespojil tuto událost svého života s Fatimskou Pannou? A zda jste na to nepomyslel v těchto dnech, když jste se u Ní modlil? Co o tom můžete říci?
Papež: „Ženy vědí všechno! (smích). Nepřemýšlel jsem o tomto souběhu. Teprve včera, když jsem se před Madonou modlil, všimnul jsem si, že 13. května před 25 lety jsem obdržel telefonát od nuncia, ano. Nevím… řekl jsem si: a hele! A trochu jsem o tom s Madonou mluvil. Prosil jsem za odpuštění všech svých pochybení, také trochu za špatné gusto při vyběru lidí (smích). Včera jsem si toho všimnul.“
Nicholas Seneze z La Croix: Děkuji Svatý otče. Vracíme se z Fatimy, která se těší velké úctě v Bratrstvu sv. Pia X. Hodně se mluví o dohodě, která by Bratrstvu dala oficiální status v církvi. Někteří si dokonce představovali, že to mohlo být oznámeno právě dnes. Myslíte si, Svatosti, že tato dohoda bude možná v blízké budoucnosti? Bude to triumfální návrat věřících, kteří ukáží, co znamená být opravdu katolíky, anebo něco jiného?
Papež: „Vyloučil bych jakoukoli formu triumfalismu. Před několika dny na zasedání Kongregace pro nauku víry, na tzv. feria quarta – nazývají tak tuto schůzi proto, že se koná vždy ve středu – byl studován jeden dokument, který se ke mně ještě nedostal. Je to návrh dokumentu. To za prvé. Za druhé: nynější vztahy jsou bratrské. Minulý rok jsem [Bratrstvu] udělil povolení zpovídat a také pravomoc oddávat. Předcházely však problémy, případy, které musela řešit Kongregace pro nauku víry, která je se jimi zaobírala. Například případy zneužívání, které předávali nám, a také případy pro Apoštolskou penitenciárii; rovněž případ laicizace kněze předali nám… Vztahy jsou bratrské. S mons. Fellayem mám dobré vztahy, mluvil jsem s ním několikrát… Nemám rád, když se věci uspěchávají. Putovat, kráčet a jít a potom se uvidí. Pro mne to není problém vítězů či poražených. Je to problém bratří, kteří mají kráčet spolu a hledat formulaci společných kroků.“
Tassilo Forchheimer z ARD: Svatosti, budou moci u příležitosti výročí Reformace najít evangeličtí křesťané a katolíci další krok společné cesty? Nadejde možnost mít účast na témže eucharistickém stolu? Před pár měsíci kardinál Kasper řekl, že by k nějakému významnému kroku mohlo dojít již letos…
Papež: „Byly učiněny velké kroky vpřed! Pomysleme na první Prohlášení o ospravedlnění. Od té doby se cesta nezastavila. Cesta do Švédska byla velmi významná právě proto, že to bylo zahájení a také připomínka [Reformace] společně se Švédskem. Také tam je pro ekumenismus důležitá cesta: společná cesta modlitby, mučednictví a prokazování skutků lásky a milosrdenství. Luterská Charita a katolická Charita tam podepsaly dohodu, že budou pracovat společně. A to je velký krok! Stále se čeká na další kroky. Vy víte, že Bůh je Bohem, který překvapuje. Nikdy se nesmíme zastavit, společně prokazovat skutky milosrdenství, tedy hlásat milosrdnou lásku Ježíše Krista, zvěstovat, že Ježíš Kristus je Pán, jediný Spasitel a že milost přichází pouze od Něho. A během této cesty teologové dále studují. Na cestě je však třeba pokračovat. A mít srdce otevřené překvapením…“
Taliansky vatikanista Mimmo Muolo z denníka Avvenire sa pápeža Františka v zastúpení celej skupiny talianskych novinárov opýtal:„Včera a dnes sme vo Fatime videli veľké svedectvo ľudovej viery, spolu s Vami. Rovnaké, aké nachádzame napr. v iných mariánskych svätyniach, ako Medžugorie. Čo si myslíte o tých zjaveniach – ak sú to zjavenia – a o náboženskom oduševnení, ktoré vyvolali, keďže ste sa rozhodli vymenovať delegovaného biskupa pre pastorálne aspekty?
A ak si môžem dovoliť druhú otázku, o ktorej viem, že veľmi leží na srdci aj Vám, okrem nás Talianov: Mimovládne organizácie boli obvinené z paktovania s prevádzačmi na člnoch, obchodujúcimi s ľuďmi. Chcel by som vedieť: čo si o tom myslíte?“
Papež: „Začnem s druhou otázkou. Čítal som v novinách, ktoré si ráno listujem, že tu bol tento problém, ale zatiaľ nepoznám aké sú podrobnosti. A preto si nemôžem urobiť názor. Viem že je tam problém a že vyšetrovania pokračujú. Prajem tomu, aby celá pravda vyšla na povrch.
K prvej otázke: Medžugorie. Všetky zjavenia alebo údajné zjavenia patria do súkromnej oblasti, nie sú súčasťou verejného riadneho Magistéria Cirkvi. Medžugorie: bola vytvorená komisia na čele s kardinálom Ruinim. Ustanovil ju Benedikt XVI. Ja som koncom roku 2013 alebo začiatkom roku 2014 dostal od kardinála Ruiniho výsledok. Komisia skvelých teológov, biskupov, kardinálov; skvelých, skvelých, skvelých.
Ruiniho správa je veľmi, veľmi dobrá. Potom tu boli nejaké pochybnosti na Kongregácii pre náuku viery a Kongregácia považovala za vhodné zaslať každému z členov zhromaždenia, tzv. „feria quarta“, celú dokumentáciu, aj veci, ktoré sa zdali byť proti Ruiniho správe. Dostal som to na vedomie: spomínam si, že to bolo v sobotu večer, vo večerných hodinách.
Nezdalo sa mi to byť správne: bolo to ako dať na dražbu – prepáčte za výraz – Ruiniho správu, ktorá bola veľmi dobre vypracovaná. A v nedeľu ráno prefekt Kongregácie pre náuku viery dostal odo mňa list, v ktorom som ho požiadal, aby oznámil, že názory sa majú zasielať priamo mne, a nie na „feria quarta“. Tieto názory boli preštudované, a všetky zdôrazňujú hutnosť Ruiniho správy.
Áno, principiálne sa musia rozlišovať tri veci. O prvých zjaveniach, keď [vizionári] boli mladí, správa viac-menej hovorí, že je potrebné pokračovať vo vyšetrovaní.
Ohľadom údajných aktuálnych zjavení správa vyjadruje svoje pochybnosti. Ja osobne som tu skôr „zlý“: preferujem Madonu ako matku, našu Matku, a nie Madonu ako vedúcu telegrafického oddelenia, ktorá denne rozosiela posolstvo o určitej hodine… toto nie je Ježišova mama.
Tieto údajné zjavenia nemajú takú hodnotu. A toto hovorím ako osobný názor. Ale ak niekto uvažuje tak, že by Panna Mária vravela: ‚Príďte, lebo zajtra o tej a tej hodine poviem posolstvo tomuto vizionárovi‘, toto nie. [V Ruiniho správe] sa rozlišujú tieto dvoje zjavenia.
A po tretie, pravým a ozajstným jadrom Ruiniho správy je duchovná skutočnosť, pastoračná skutočnosť, ľudia, ktorí tam prichádzajú a obrátia sa, ľudia, ktorí sa stretnú s Bohom, ktorí zmenia život… Na to neexistuje nejaká čarodejná palička, a túto duchovno-pastoračnú skutočnosť nemožno poprieť.
Teraz, aby sme videli záležitosť so všetkými týmito údajmi, s odpoveďami, ktoré mi zaslali teológovia, bol menovaný tento biskup [pozn.: osobitný pápežský vyslanec arcibiskup Henryk Hoser] – skvelý, pretože je skúsený –, aby sa pozrel, ako funguje pastoračná časť. A nakoniec príde nejaké vyjadrenie.“
Joshua McElwee z National Catholic Reporter: Děkuji Svatý otče. Moje otázka zní: Členka Komise pro ochranu nezletilých, která byla zneužívána knězem, v březnu odstoupila. Paní Mary Collins řekla, že byla nucena odejít, protože vatikánští úředníci neplnili pokyny Komise, kterou jste ustanovil. Mám dvě otázky: Kdo nese odpovědnost? A co děláte Vy, Svatý otče, k zajištění toho, aby kněží a biskupové ve Vatikánu plnili Vaše rady, doporučované Vaší komisí?
Papež: „Ano. Mary Collins mi to vysvětlila dobře. Mluvil jsem s ní, je to velmi dobrá žena. Pokračuje v práci na formaci kněží v tomto bodě. Je to dobrá žena. Vyslovila ono obvinění a má trochu pravdu. Proč? Mnoho případů se totiž protahuje, nahromadily se. Mezitím bylo také zapotřebí vytvořit legislativu o tom, co mají dělat diecézní biskupové. Dnes téměř ve všech diecézích existuje protokol o tom, jak tyto případy řešit. To je velký pokrok. Zprávy tak budou vyhotovovány dobře. To je jeden krok. Dále: je nedostatek lidí, je zapotřebí více lidí schopných pro tuto práci. Státní sekretář hledá a také kardinál Müller se snaží najít nové. Předevčírem byli přijati dva či tři noví lidé. Změnil se ředitel disciplinárního úřadu, který byl velmi dobrý, ale byl již poněkud vyčerpán. Vrátil se do své vlasti, aby pokračoval v této své práci se svými biskupy. A ten nový je z Irska, mons. Kennedy je rovněž velice zdatný, efektivní, rychlý, a to hodně pomáhá. Potom je tu další věc. Někdy biskupové posílají protokol, který, je-li vyhotoven dobře, jde ihned do pléna na feria quarta, kde se studuje a přijme se rozhodnutí. Pokud je protokol nedostačující, musí být vrácen a je třeba jej přepracovat. Proto se přemýšlí o vytvoření kontinentální podpory či dvou takových podpor pro jeden kontinent, např. v Latinské Americe jeden v Kolumbii a druhý v Brazílii. Byly by to jakési přípravné či kontinentální tribunály, ale to jsou jen plány. Když tedy feria quarta případ prostuduje, přistoupí se k propuštění kněze z duchovenského stavu. Ten se však vrátí do diecéze a odvolá se. Doposud odvolání projednávala tatáž feria quarta, která vynesla rozsudek, což ale není spravedlivé. Vytvořil jsem tedy další tribunál a do jeho čela jsem postavil člověka, jehož kvality jsou neoddiskutovatelné, totiž maltského arcibiskupa Sciclunu, který nejvíce bojoval proti zneužívání. A před tímto druhým tribunálem, abychom byli spravedliví, má ten, kdo se odvolává, právo na obhájce. Pokud tento tribunál rozsudek schválí, případ skončil. Pak zbývá už jen možnost napsat list papeži s prosbou o milost. Já jsem nikdy žádnou takovou milost nepodepsal. Takto se věci mají a pokračujeme dál. Mary Collins měla v této věci pravdu, ale také my jsme na tom již pracovali. Existuje však dva tisíce nahromaděných případů!…“
Joana Haderer z portugalské agentury Lusa: Téměř všichni Portugalci jsou katolíci, skoro 90%. Avšak způsob organizace společnosti a přijímání rozhodnutí častokrát odporuje církevním směrnicím. Mám na mysli manželství osob téhož pohlaví a depenalizaci umělého potratu. Zakrátko se bude jednat o eutanázii. Jak je to všechno možné?
Papež: Myslím si, že je to politický problém. A tiež, že toto katolícke presvedčenie nie je často tým katolíckym presvedčením úplnej príslušnosti k Cirkvi a že za tým je nedostatok širokospektrálnej katechézy, ľudskej katechézy. Inými slovami, Katechizmus Katolíckej cirkvi je príkladom niečoho seriózneho a širokospektrálneho.
Myslím si, že chýba formácia a tiež kultúra. Je to zvláštne: v niektorých iných regiónoch, napríklad v Taliansku či v Latinskej Amerike, sú ľudia veľkými katolíkmi, ale sú antiklerikálni, ,požierači kňazov’ (smiech). Je to fenomén, ktorý ma znepokojuje.
Práve preto hovorím kňazom, treba si to prečítať: ,Utekajte od klerikalizmu’, lebo klerikalizmus vzďaľuje ľudí. ,Utekajte pred klerikalizmom’, a dodávam: je to mor v Cirkvi. Ale ide tu tiež o prácu na vyučovaní kresťanskej náuky, na zvyšovaní povedomia, na dialógu, vrátane ľudských hodnôt. Ďakujem.“
A modlete se za mne, nezapomínejte.“